Vítejte na Ogrea.cz / wellness

Zájezd je výprava za jistým účelem, například rekreační nebo umělecký zájezd.[1] Jako termín se speciálním významem je pojem zájezd v České republice s účinností od 1. října 2000 definován v § 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Na tuto definici zájezdu se odvolává i hlava dvacátá první (§ 852a až 852k) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění v ustanoveních o cestovní smlouvě, která byla do občanského zákoníku nově vložena zákonem č. 159/1999 Sb. Do září 2000 nebyl pojem zájezdu v českém právním řádu definován a byly tak běžně označovány i jednodenní akce. V silniční dopravě se jako zájezd tradičně, avšak neoficiálně označují zejména některé formy autobusové příležitostné dopravy (§ 2 odst. 10 a § 21b zákona 111/1994 Sb.), zejména nelinková doprava předem určené konkrétní skupiny osob (v tomto smyslu jde o dopravu neveřejnou) na základě předem uzavřené smlouvy nebo smluv (narozdíl od taxislužby uzavřených v sídle nebo provozovně mimo vozidlo), a to jak v rámci jednodenní akce, tak i v návaznosti na pobytovou nebo putovní akci, ale i některé formy nepodnikatelské nelinkové dopravy pro vlastní nebo cizí potřebu. Zákon o silniční dopravě ani jeho předchůdci však termín zájezd oficiálně nezavádějí ani nepoužívají. Zájezdem se pro účely zákona č. 159/1999 Sb. rozumí předem sestavená a za souhrnnou cenu nabízená kombinace alespoň dvou z následujících třech typů služeb, pokud přesahuje nebo 24 hodin nebo zahrnuje i ubytování přes noc a pokud jeho nabídka a prodej splňují znaky živnostenského podnikání: doprava ubytování jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň dvacet procent souhrnné ceny zájezdu (například stravování mimo místo ubytování, prodej vstupenek na kulturní a sportovní akce, prodej a organizace fakultativních výletů, výuka jazyků, sportovní kurzy, průvodcovské služby) Zájezdem ve smyslu tohoto zákona je tedy i pouhá kombinace dopravy a ubytování nebo například ubytování spojené s poznávacími výlety do okolí či ubytování spojené se sportovním programem (doprava tedy není podmínkou). Do definice zájezdu spadá i dětský tábor, pokud je provozován v rámci podnikání, tedy mimo jiné za účelem zisku. Do působnosti zákona nespadá činnost, která není pořádána za účelem zisku, t. j. konaná například v rámci spolkové nebo dobrovolnické činnosti, činnosti příspěvkových škol atd. Zájezdem se rozumí pouze kombinace nabízená konečnému zákazníkovi, nikoliv kombinace nabízená (prodávaná) jinému podnikateli za účelem jeho podnikání. Zákazníkem se rozumí jak osoba, která zájezd zakoupila (uzavřela s cestovní kanceláří cestovní smlouvu), tak osoba, v jejíž prospěch byla smlouva uzavřena nebo která konzumaci zájezdu od původního zákazníka přijala.